Dějiny od roku 1918 do Sametové revoluce

 

Období první republiky a vzniku Československé republiky ,

bylo rozhodně obdobím , které patřilo k našim nejúspěšnějším co se týkalo prosperity. Rozvinutý průmysl

a technologie , soběstačnost v zemědělství, kvalitní školní vzdělání, university, ale i dobré řemeslné zkušenosti spolu s dobrou infrastrukturou dávala možnost dalšímu rozvoji a prosperitě.

Vedle Německa zmítajícího se v poválečné obnově a platícího mnohamilionové reparace Státům Dohody jsme na tom byli relativně dobře.

Přicházející krize však značně zbrzdila i vývoj u nás a začala prohlubovat i ekonomický rozdíl mezi lidmi a tím

i nespokojenost.

Dochází k mohutné migraci a vystěhovaní, Amerika, Balkán, Sovětské republiky.

Vznikají levicové strany, ve kterých nachází útočiště řada nezaměstnaných,ale i lidí, kteří vidí v novém společenském řádu lepší perspektivy.

Přichází druhá světová válka ,

která zamíchá vším.

Československo opuštěné spojenci po Mnichovské zradě podléhá bez boje. Tím si sice zachránilo a ušetřilo hodně životů, ale už asi tady a tehdy rozhodlo o svém dalším osudu .

Stát se stává po válce hříčkou vítězných mocností a nakonec je přiřknuto do východního bloku.

V té době není u nás, ani ve světě natolik schopná opozice , která by byla schopna něco změnit na tomto rozhodnutí

a tím i vývoji dalších událostí.

Nakonec to bylo situace pro lidi stejná jako Mnichovská zrada, o nás bez nás.

Zrada a pocit, že to byl i kapitalismus, který byl příčinou války, bolesti a utrpení.

Radost nad ukončenou válkou a chuť zase žít a mít se lépe, vidět před sebou budoucnost a mír vedla k dalšímu dění

a politickému uspořádání, netuše jaké to bude mít následky.

Asi si to nedokážeme v dnešní době představit a pochopit, ale pokud se vžijeme do válečných dní a útrap, tak prosperita nového života, svobody a nových levicových myšlenek mohla být pro lidi motivující.

Jsme zde vlastně povětšině první generací ,která svůj život prožila v míru.

Válečné události procházejí kolem nás, maximálně je zaznamenáme na obrazovkách

ve zpravodajství TV.

Přichází únor 1948

Rozporuplná doba, s pohledu dneška ještě mnohem víc.

Revoluce , polonásilná změna společnosti jejich hodnot a přerozdělení vlastnictví za každou cenu ,aby to nešlo vrátit zpátky ať to stojí cokoliv.

Zneužité ideje lidí, kteří pozvolna přicházejí k tomu, že to není to pravé po čem toužili,ale lhostejnost a strach vítězí.

Zázrak se nekoná a myšlenka pracuj co nejlépe podle svých schopnosti budeš mít ,, chleba zadarmo,, je příliš utopistická.

Pití ,,nezralého vína“ , nadřazenost ,,stranické funkce“nad selským rozumem, ignorace hodnot a zkušeností minulosti,

kamarádičkování, jak jinak tuto dobu nazvat .

Znova se dívám do odstavců, ano jsem u roku 1948 proč si myslím, že už píšu odstavec po sametové revoluci ?

Nástupem Chrusčeva

a odsouzení kultu osobnosti Stalina dochází i k pozvolnému uvolňování politické situace u nás.

Ale svět se nadále zmítá v nejnapjatějším období studené války.

Začíná být ale jasné , že nařízená orientace na těžký a válečný průmysl vysiluje hospodářství ekonomiku.

Stagnuje další vývoj a rozvoj lehkého průmyslu a konkurenceschopnost ve světě.

Přichází rok 1968

Krásné období uvolnění, nových myšlenek i naděje lidí, že je možné změnit svou budoucnost, otevřít se okolnímu světu, kulturně, společensky i ekonomicky.

Přes všechny direktivně řízené zásahy do našeho hospodářství byla na tom Československá republika stále ještě relativně dobře . Ale tou nejcennější devizou byla chuť lidí podílet se na dalším rozvoji a vývoji bez ohledu na osobní prospěch.

Jenže tehdejší ,,Pražské jaro“ a v dnešní terminologii počínající Československá ,,perestrojka a glasnosť „ a boj o neutralitu v politickém uspořádání bylo ,,červí dírou“ východního bloku, která musela být pochopitelně za každou cenu potlačena a potlačena byla.

Škoda této promarněné naděje snů a životů, která nás svrhla poznamenané zpátky.

Nastává období dlouhodobé šedi, nefunkčnosti, ,,normalizace“, zastarávání vývoje ve většině oblasti, k apatii lidí a útěkům k jiným hodnotám, ve kterých hledají útočiště.

Ve světě přicházejí nové technologie se kterými nestačíme udržovat krok.

Tvrdý nástup

Reagana

A jeho politiky ,,hvězdných válek“,

vyčerpá a pokládá Ruského medvěda zmítaného špatnou ekonomikou, zastaralostí vývoje, izolací a vnitřními problémy na lopatky.

Východní blok vedený sověty nestačí v této situaci konkurovat, projevují se nedostatky ekonomiky, hospodářství, špatných rozhodnutí a nechuti lidí dál tento vývoj, či spíše přežívání zkamenělého brontosaura podporovat.

Nástup

Gorbačova

a jeho ,,glasnosť uvolňuje hlavně politickou napjatost ve světě. Je vnímán ostatním světem i jako záruka nevojenského řešení.

Téma ,, perestrojky“ přichází už pozdě, nemá adekvátní odezvu a chuti být podporována.

Lidé nevěří už na experimenty, touha po otevření hranic přejít rovnou k tržnímu hospodářství a kapitalistickému zřízení je příliš lákavá.

Následné bouřlivé politické změny na západ od Moskvy tuto formu vylučují.

Vyčerpaný kolos ztrácí nad svými satelity moc a následné události v Polsku, NDR , Maďarsku dolehnou i do Československé republiky.

Sametová revoluce

Tehdejší opozice využívá manifestace studentů 17. listopadu k nástupu politických změn u  nás.

Vzniká Občanské Fórum , které má obrovskou masovou podporu a jeho působení dokáže změnit politickou situaci u nás a přimět tehdejší režim a vedení ke kapitulaci.

Nechci se tu rozepisovat o průběhu a sledu událostí, které je vnějším pohledem známo dosti podrobně.

Spíše se podívat na aspekty, které nám revoluce přinesla .

V každém případě proběhla bez ztrát životů a přinesla politickou svobodu a otevřela nám svět.

Perzekuce známé ze 48. roku se nedostavili.

V podstatě nikdo, až na pár jedinců nebyl za své činy před revolucí odsouzen ani popotahován.

V podstatě každý dostal šanci na nový život, ne každý ji však využil a nebo využít uměl.

Mnoho lidí na toto nebylo připraveno, zaskočilo je to a časem a bude to ještě horší.

Kuponovou privatizaci bere dnes už víceméně jako podvod každý. Neprůhledná privatizace mnoha podniků byla zarážející. Rozkradené podniky ve kterých nadále hospodařila tehdejší nomenklatura a nebo přelévala majetek do svých privátních firem nebyla výjimka.Umělý zánik prosperujících firem,které skončilo uzavřením provozu, aby otevřelo trh výrobku z ciziny není taky ojedinělé. Zbavování se státu lukrativních firem a majetku ve kterých mělo a nebo mohlo mít svůj rozhodující podíl je taky podivné. Neřešení mnoha afér je zarážející /lehké oleje, privatizace , rozdělování zakázek/.

To vše je trochu obdobou roku 1948 v obráceném sledu o veškerý majetek stát připravit .

Místo funkcionářů komunistické strany se majetek svěřuje podivným firmám , kolem krouží lobisti a příslušníci politických stran. Bující korupce a ovlivňování soudců a jejich přetíženost tomu jenom nahrávají.

Ať vážený čtenář odpustí toto glosování, ale ta analogie s rokem 1948 mi opravdu připadá stejná. Do vedení se dostávají lidé, které spíše pohánějí politické ambice , než předpoklady, vzdělání, rozum a lidé kteří by si toto místo zasloužili jsou vyštípány.

No nic , asi je to normální , že ministrem kultury je zubař , který a teď cituji:

,, do divadla si chodím odpočinout a můj největší kulturní zážitek byl poslech kapely Kabát".

Doma má uschovanou legitimaci KSČ.

i když

Kateřina Jacques

a její příspěvek co je biomasa před národem

je taky vynikající jako kandidátky za Stranu zelených do Evropského parlamentu.

 

 

Že bych použil znova věty odstavce roku 1948 ?

Zneužité ideje lidí, kteří pozvolna přicházejí k tomu, že to není to pravé po čem toužili,ale lhostejnost a strach vítězí.

 

pokračování posléze..........